5. května 2025 Články

Co potřebuje Honzík?

Honzík chodí do první třídy. Má starostlivou maminku Janu a mladší sestřičku Elišku, tatínek se v rodině moc nevyskytuje. Honzíkovu školní docházku provází obtíže. Je tichý a uzavřený, při komunikaci se často vyhýbá očnímu kontaktu. Paní učitelka ho vnímá jako nesoustředěného a jeho zapojení do kolektivu hodnotí jako nedostatečné. Co se s Honzíkem děje? To neví ani maminka, ani paní učitelka.

Pomoc nabídla služba SAS Labyrint (sociálně aktivizační služba pro rodinu) z Oblastní charity Dvůr Králové. Její sociální pracovnice při společných schůzkách maminky a paní učitelky nabídla nový pohled na situaci. Zaměřila se na to, jak se Honzík ve třídě cítí. Společně pak hledaly, co se mu daří, místo poukazování na to, co dělá špatně.

Co je tedy v jeho příběhu důležité? Především vztah mezi dospělým a dítětem. To, jak se dítě cítí v naší přítomnosti, zásadně ovlivňuje jeho chování i ochotu spolupracovat. Nestačí s ním o problémech hovořit nebo autoritativně nastavovat pravidla pro chování a komunikaci. Když paní učitelka začala oceňovat Honzíkovy úspěchy a dávat najevo, že mu chce pomoci, začal se chlapec cítit bezpečněji. To vedlo k proměně jeho chování, začal se více zajímat o dění ve třídě a zlepšila se jeho komunikace.

Role sociální pracovnice ze služby SAS byla v tomto případě klíčová, stala se prostředníkem mezi rodinou a školou. Paní učitelce pomohla porozumět Honzíkovým potřebám a jeho mamince poskytla podporu při hledání cest, jak se svým synem lépe komunikovat a být mu oporou. Pravidelné konzultace umožnily vytvořit bezpečné prostředí pro Honzíka i pro jeho matku, která se učí lépe reagovat na jeho potřeby.

Díky spolupráci mezi školou, rodinou a sociální službou získal Honzík bezpečný prostor, kde může být sám sebou a kde se může učit zvládat nové výzvy. Klíčovým se ukázal přístup k dítěti, zaměřený na budování důvěry a porozumění. A to je cílem SAS Labyrint - podporovat rodiny s výzvami v oblasti výchovy, vzdělávání a fungování v běžném životě.