ZÁSADY POSYKTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

1) Aktivní přístup k životu

Vzhledem k specifikám cílové skupiny, která často přistupuje ke svému životu pasivně („Nějak to dopadne“, „Neřeším, co budu dnes dělat“, „Je mi to jedno“, „Nad školou se nezamýšlím“, „Nudím se“, „Nebaví mě to“…), pracovníci často vyzývají klienty k plánování dne, k představám o blízké i vzdálené budoucnosti, k řešení své situace, k tomu, aby měli život ve svých rukách a dobře využili čas.         

2) Vztah a důvěra mezi klientem a pracovníkem

Vztah mezi klientem a pracovníkem je stěžejním požadavkem pro zahájení efektní sociální práce. Bez vztahu a důvěry se stává práce mnohdy represivní, výsledkem je nemotivovaný a otrávený klient. Naopak, pokud se pracovník o klienta zajímá (o jeho všední starosti, o jeho talenty, zájmy, dokáže si všimnout malých pokroků, zaznamená klientovu změnu nálady, dokáže navázat rozhovor, povzbudit), výsledkem je upřímnější, radostnější a otevřenější klient. Otevřený nejen na vztah, ale i na možnou nepříjemnou, i když potřebnou změnu v životě.  

3) Práce s pravidly klubu a využívání vzniklých situací na klubu

Pracovníci se často setkávají s klienty, kteří neznají nebo nejsou schopni dodržovat základní pravidla společnosti. Díky přirozeným interakcím v klubu vznikají konflikty podobně těm, které klienti prožívají mimo klub. Zachycením těchto situací a ukazováním způsobů jejich řešení, se klienti učí, jak v životě reagovat, učí se poznávat, proč konfliktní situace vznikají a jak jim předcházet. Respektováním klubových pravidel se přirozeně učí orientovat i v pravidlech společnosti.